Mocně zasáhl svým ramenem › Lk1, 51.
Panna Maria přináší poselství míru, nejen co do klidu zbraní, ale také pro každé lidské srdce. Sv. Josemaría Escrivá píše: „Maria - tak ji vzývá Církev - Královna míru. Proto když se zneklidňuje tvoje duše, poměry v rodině nebo v zaměstnání či soužití ve společnosti a mezi národy, nepřestávej ji vzývat: ,Regina pacis, ora pro nobis!‘ - Královno míru, oroduj za nás! Zkusils to alespoň, když ztrácíš klid?… - Budeš překvapen okamžitým účinkem.“
Dnešní mariánská úvaha je nadepsána slovy: Mocně zasáhl svým ramenem. (Lk 1,51) Jsou to slova vyňatá z Mariina chvalozpěvu a připomínají nám mocné Boží působení ve světě. Bůh není vzdálen, je nám nablízku, stále svou prozřetelností provází svět, dílo svých rukou.
Čteme-li v Písmu svatém o Božím rameni, paži, ruce či pravici, ve většině případech se bude jednat o vyjádření božského působení ve světě. Často se tento výraz objevuje v žalmech a v prorockých knihách: (Hospodine, Bože zástupů), tvé rámě je mocné, silná je tvá ruka, zdvižena tvá pravice. (Žl 89,14) Když pak v tom stejném žalmu je zmíněna Boží ochrana nad králem Davidem, čteme: Pevně ho drží má ruka i mé rámě ho posiluje. (Žl 89,22) U proroka Ezechiela nacházíme výraz: Spočinula na mně Hospodinova ruka. (Srov. např. Ez 37,1) Při narození Jana Křtitele čteme o tom, jak si lidé mezi sebou říkají: Co asi z toho dítěte bude? Vždyť ruka Páně byla s ním! (Lk 1,66)
Bůh působí stále. Je připraven pozvednout pravici a zasáhnout, jindy pohladit a jindy s ohledem na vyšší úradky nezasahovat a zlo dopustit.
Královno míru, Maria, oroduj za nás!